Aby toho nebylo málo tak dva dny po akci v Dolním Benešově na akci prajzské rockové jsme se s brutalkou vydali vstříc osudu českých silnic, a to do Českých Budějovic :) opět zde podávám již napsaný report (lehce zkrácen, promiň otče )
.
.
Ten pocit, když zjistíš, že za všechno můžeš ty.....
Dříve než začnu nelítostně tepat do poměrů panujících, na naší hudební scéně, a představím univerzální řešení, uvedu vás do obrazu: Za všechno můžeme my - vaši rodiče!!!!
Udělali jsme si s holkama z redakce fajn velikonoční víkend. Čtvrtek Prajzske Rockove Jaro 2018 Dolní Benešov - Slezsko. Pátek přejezd do Českých Budějovic, plus lehký spánek v autě. Sobota 6:00 nástup na vykládku kamionu a Fresh Blood Rockový magazín Spark. Neděle bourání pódia, nakládka a lehký spánek a šup zpátky do Opavy - a já tak chtěl jít do ZOO.
Viděli jsme dvanáct, opravdu skvělých, kapel na dvou velkých pódiích, obě akce byly do detailu precizně vymazlené a zvukově téměř dokonalé. Přesto obě skončily s mírnými rozpaky. Očekávání ze strany pořadatelů, se nesetkaly s adekvátní účastí publika.
Po bitvě bývá každý generál, hledají se příčiny a viníci. Vždycky spolehlivě najdeme někoho, nebo něco kdo-co za to může- je to náš národní sport. Ale pojďme na to z druhé strany, co se povedlo? Obě párty byly na nesrovnatelně vyšší úrovni než loni, i těch lidí nakonec bylo víc. Kapely podaly neskutečný výkon,máme skvělé muzikanty, když občas chyběla podpora z hlediště - podržely kamarádsky jedna druhou. Ty menší si vyzkoušely velkou scénu, nutno dodat že bez respektu a s grácií - slušela jim. Ale co je hlavní pobavily a zaujaly. Navázaly nové kontakty, pozvaly se na společné hraní, či letní festiválky. Prostě přeskočily ten blbý příkop, který není tak hluboký, jak se na první pohled zdá, i když ho tak usilovně kopeme....
Příkop, propast, prázdná díra- ten pocit mě napadl jako první, když jsem prožíval chvíli smutku po obou akcích, provázel mě při rozhovorech s účinkujícími, i při pokusu o analýzu. Ti co stojí před ním, jej považují za nepřekonatelný, vidí tu záři a lesk, mají odhodlání skočit, ale něco jim v tom brání. Ti co stojí za ním, si moc dobře pamatují, jaké to bylo, když byli na druhé straně, možná cítí i soucit, pochopení. Mají ten skok za sebou, pamatují kolik je to stálo a stojí dřiny, námahy a kompromisů aby jej překonali.
No a pak, když jsem se hodinu po akci prodíral předsálím plným nedopitých čtyřicátníků a padesátníků, kteří přišli jen a jen na hlavní hvězdu večera, když jsem poslouchal ty moudré kecy, co bylo špatně a jak by to oni udělali jinak.
Komentáře
Okomentovat